“Vír není totéž, co vítr i když jsou vzduch.”
Moudrá věta hned na začátek, ve které je skryto tolik tajemna. Vlát ve vleku událostí nebo se odevzdat procesu je stejný rozdíl jako mezi vírem a větrem. A bohužel se někdy v tom všichni ztrácíme. Neumíme to od sebe rozlišit a zaměňujeme to. Zatímco vlát ve vleku událostí představuje pasivitu, odevzdání se procesu zahrnuje aktivní účast a úsilí o dosažení cíle.
Mám pro tebe krátký návod, jak to rozlišit a nenechat se smést vírem události až do místa, kde čeká pouze stagnace. Důležité je si hned na úvod říct, že v obou případech se něco děje okolo nás v tvé realitě i ve tvé duši, psychice, mysli atd.
Hlavní rozdíl mezi bytím v procesu a vláním za událostmi je v pocitu, který z toho všeho máš.
Zažíváš-li pocit odevzdání se procesu, můžeš objevit vnitřní klid a jistotu, které se skrývají za všemi těmi smutnými, depresivními a vzteklými emocemi. Tyto okamžiky představují zrání a signál, že je čas vykročit dál směrem k tvému poslání. Je důležité si v těchto chvílích dopřát čas na vnímání a integrování drobných změn, které se v tobě postupně odehrávají. Transformační proces přináší nejlepší část právě tehdy, kdy se občas vyjasní a ty máš příležitost pro integraci a nalezení klidu. V tu chvíli zažíváš přesně to, co se dosud skrývalo pod povrchem, a stáváš se jednotnější a silnější.
Když jsi vlečená ve vleku událostí a vlastních myšlenek, okolo tebe a také uvnitř tebe panuje naprostý chaos. Tento neustávající chaos ti nedává prostor vydechnout a ty se jen pasivně přizpůsobuješ tomu, co se právě děje kolem tebe. Ten vnitřní klid a jistota, že tento stav jednou skončí, se postupně rozplynul již po prvních týdnech. A právě když se zdá, že se naděje na dobrý den začne zjevovat, něco se pokazí a ty se znovu a znovu ocitáš ve spirále. Nejsi pánem situace, naopak, situace ti vládne a ty jsi bezmocná v tomto věčném kruhu.
V tom, čemu velmi často podléháme, spočívá naše největší slabina – zaměňování víru a větru. Je pro nás pohodlné a snadné si říkat: „Tohle je prostě jenom transformační proces, který přejde sám od sebe. Nemusím dělat vůbec nic, stačí počkat.“
Pokud sis všimla rozdílu, tak ti ho jen potvrdím.
Pokud jsi odevzdaná v procesu, tak věcí děláš ty sama.
Vytváříš si vhodné podmínky pro to, abys mohla přemýšlet nad tím, co se v tvém životě děje. Je důležité si uvědomit, že pocit klidu a jistoty, že daný stav jednou skončí, nevychází z toho, že se vzdáš nebo se staneš obětí transformačního procesu. Naopak, základem je tvé tvůrčí angažování. Je na tobě, abys se aktivně zapojila a přijala vlastní roli v tomto procesu. Nenech se pasivně unášet událostmi, ale vezmi zodpovědnost do svých rukou a staneš se tvůrkyní svého osudu.
Oba případy, jak vlát ve vleku událostí, tak se odevzdat procesu, mohou být náročné.
Samotný akt toho, že se odvážíš podívat na svůj stav v rámci transformačního procesu, je ve skutečnosti velkým krokem vpřed. Je důležité si uvědomit, zda se neocitáš v jakémsi víru, kde se neustále točíš a reaguješ na stejné myšlenky a podněty, které tě neposouvají kupředu. Tento pohled do vlastního nitra je klíčový, abys mohla rozlišit, zda se pohybuješ v pasivitě nebo aktivně přijímáš roli ve svém transformačním procesu.
Je to příležitost k uvědomění si, zda jsi ve stavu, který ti brání v růstu a změně, nebo zda se odevzdáváš s cílem aktivně pracovat na svém osobním rozvoji.
Toužíš se podívat na to z nadhledu nebo se nechat provést změnou, tak abys nemusela vlát ve vleku?
Získej pevnost a ukotvenost v rámci svých vnitřních procesů. Naučím tě to v kurzu Uzemňovací survival kit, který je tvým průvodcem pro přežití v transformačním období. Poskytne ti tvou vnitřní oporu, ať už zrovna vlaješ nebo toužíš po chvíli klidu.
